Krkonoše

Pomezní boudy – Sněžka (1602 m.n.m.) – Luční bouda – Pec p. Sn.

15.7.2006
…i u nás jsou krásné hory

Sněžka

Někde jsem tu psal, že tu a tam přibudou i jiné než alpské kopce. I když jsem poslední dobou jezdil do Alp, nezapoměl jsem, jak krásně je i u nás. Jednoho pěkného dovolenkového rána jsme se se švárou rozhodli podniknout cestu po východních Krkonoších. Po předchozím večeru stráveném na kopci Kozákov jsem byl příjemně naladěný na další cestování. Naházeli jsme do sebe snídani, a už jsme si to fičeli směr Kérkonoše. V Peci pod Sněžkou jsme byli dřív, než bys řekl(a) „švec“. 

Bágly na zádech, natěšení na tu cestu, jsme si to namířili k místnímu miniautobusáku, měl tudy za chvíli projíždět „cyklobus“, který s námi měl dokodrcat na Pomezní boudy. Po delším čekání se tak i stalo…holt sezóna v plném proudu, tak jsme to zpoždění chápali. Na Pomezních Boudách nás cyklobus, po tom, co se tak trochu „zadýchal“ v serpentinách, vyhodil kousek od hraničního přechodu s Polskem. Počasí bylo bezva, ne moc horko, občas i nějaký ten mráček, prostě paráda. Po krátkém stoupání jsme se takřka po vrstevnici blížili k chatě Jelenka, chvíli u nás, chvíli Polskem. Až po Jelenku skvělý výšlap, lidí málo, skoro nikdo, ale na chatě už nebylo skoro kam sednout.

Povedlo se nám nakonec obsadit jednu lavici, tak jsme dali gáblík, a „horské“ kafe za „horskou“ cenu…dělám tu i pár fotek, a zas šlapem dál prudce na Obří hřeben, z kterého jsou nádherné výhledy jak do Polska, tak i na celou oblast Krkonoše. Tady už cesta vede klečí, a trošku začalo i foukat, a my prostupovali hotovým procesím k patě Sněžky. Je vidět, že díky upraveným chodníkům, a taky lanovce z Pece pod Sněžkou jsou Krkonoše lehce přístupné snad opravdu každému, ani by mě nepřekvapilo, kdybych tu potkal nějakou polku na špacíru v lodičkách…no, nebylo od toho moc daleko . Dojmy ze samotného výstupu na Sněžku? Lidí jako na Václaváku… Ale těsně pod vrcholem už jsem si na ty davy zvykl, a vnímal jen, jak se mi vítr opírá do tváře, a nohy šlapou ve skvělých botách úplně samy. Viděl jsem i nadšence, kteří si to na vrchol vyšlápli na kolech . Nezáviděl jsem jim to kličkování mezi „výletníky“. Kolem jedné hodiny po poledni stojíme na vrcholu…Sněžka (1602 m.n.m.) zdolána, a my chvíli marně hledáme místo, kam složit bágly, a sebe. Kecli jsme si na hordu kamení u rozestavěné nové Poštovny, vychutnáváme oběd takřka v oblacích, a sbíráme síly na sestup.

Sněžka

Kolem třetí hodiny odpolední už stojíme na rozcestí pod Sněžkou, a volíme cestu nejmenšího provozu…na Luční Boudu. Byla tu i možnost sestoupit po modré přímo Obřím dolem, ale byly bychom v Peci moc brzy, a taky jsme si nechtěli nechat ujít moc hezkou cestu na Luční Boudu, která vede mezi rašelinovými jezírky. Na Luční Boudě dáváme kafe o kterém snad ani nebudu radši psát více.. Že Vláďo?

Chvíli obdivujeme snad největší krkonošskou horskou boudu, odtud mírným stoupáním míjíme Památník obětem hor. Kochali jsme se ze sedla mezi Luční a Studniční horou pohledem zpět na Luční boudu, a pak i na druhou stranu, do Modrého dolu, a na Výrovku, přes kterou jsme pak za chvilku sestupovali k Richterovým boudám. Odtud se nám nechtělo pokračovat dál asfaltovým sešupem, a vydali jsme se krásnou pěšinou do Modrého dolu, a dál do Obřího dolu.

Tady jsme se napojili na modrou, která vede ze sedla pod Sněžkou. Ještě dělám pár fotek říčky Úpy, a Modrého potoka… nádherné údolí… a za půl hoďky už stojíme na parkovišti v Peci. Skvělý, auto tu zůstalo, tak jak jsme ho tu nechali . Hmm, parkovné o dost dražší, než v Alpách. Ještě mávám na rozloučenou ze dřeva vyřezanému Krakonošovi, a už si to fičíme zpět… samozřejmě, to bychom nebyli my, kdyby jsme to nevzali chtěnou zajížďkou přes Jánské Lázně, pod Černou horou.

Krakonoš

Jo, ještě, to už v samém srdci Českého Ráje kousek od zříceniny Trosky a zámku Hrubá Skála jsme si dali vytouženou večeři v nádherném údolí u rybníka Vidlák, v již méně nádherné restauraci s ještě méně nádherným personálem. Ale vidina teplého jídla v žaludku nám nasadila růžové brýle. Toť asi vše. Vláďo, kdyžtak mě doplň . Byl to skvělý den v nádherných horách…jen těch lidí tam bylo na můj vkus nějak moc.

Další fotky najdete ve Fotogalerii

Nabídka chat a chalup v Krkonoších

««« Předchozí text: Traunstein Následující text: Gosaukamm »»»

Napsáno 20.7.2006 | Tisk | České kopce | 0 komentářů | Přečteno 6206 x